Andrea Corsini byl v 14. století italský karmelitánský mnich a biskup fiesoleský. Narodil se do šlechtické florentské rodiny a zpočátku vedl rozptýlený život, než jej hluboká duchovní proměna, podnícená výčitkami matky, přivedla k obrácení. Přistoupil do karmelitánského řádu, kde se věnoval intenzivní askezi, a později působil jako diplomat a církevní hodnostář. Proslul jako „Apostol Florencie“ pro svou oddanost chudým a schopnost zprostředkovávat mezi konfliktními politickými frakcemi. Zemřel ve Fiesole na počátku roku 1374.
Život a služba
Po vstupu do karmelitánů studoval v Paříži a Avignonu, než se vrátil do Florencie. Působil jako provinciál svého řádu a nakonec byl v roce 1349 jmenován biskupem fiesoleským. Přestože se zpočátku nechtěl této funkce ujmout, přijal své povinnosti s mimořádnou přísností, často nosil kostel. Působil jako papežský legát v Bologni, kde jeho skromný životní styl pomohl úspěšně usmířit šlechtu s prostým lidem.
Uctívání a odkaz
Po jeho smrti se zprávami o zázracích u jeho hrobu vedly k jeho blahořečení papežem Evženem IV. v roce 1440 a svatořečení papežem Urbanem VIII. v roce 1629. Je uznáván jako divotvorce v katolické tradici. Jeho památka je uctívána prostřednictvím různých uměleckých děl, včetně sochy na náměstí svatého Petra a několika obrazů, některé z nich zobrazují jeho údajné vize Panny Marie.