Amelbert z Michaelsbuchu byl bavorský kněz z 8. století, který zasvětil svůj život náboženské službě a zakládání klášterů. Narodil se do bohaté šlechtické rodiny ve Stephansposchingu a zvolil duchovní život před vojenskou kariérou, nacházel útěchu v modlitbě při péči o dobytek. Po cestě do Říma se vrátil do vlasti, kde využil své dědictví k založení farní kostela a později benediktinského kláštera Metten v Dolním Bavorsku.
Život a dílo
Po vysvěcení působil Amelbert více než padesát let jako farář. Proslul svou štědrostí vůči chudým. Aby rozšířil svou náboženskou činnost, získal od vévody Tassila III lesní pozemky, které se později staly místem kláštera Metten. Pozval svého kmotříka Utto, aby se stal prvním opatem kláštera, čímž zajistil kontinuitu komunity, kterou pomohl vytvořit.
Uctívání
Kněz zemřel kolem roku 802 a jeho hrob se stal cílem poutníků a potřebných. Jeho život byl zaznamenán v biografii napsané kolem roku 1000. Blahořečen byl papežem Piem X v roce 1909 a jeho svátek se slaví 17. ledna. V náboženském umění je často zobrazován jako kněz v oratoři doprovázený ovcemi.