Acca z Hexhamu byl severoanglický církevní představitel 8. století, který působil jako opat a biskup v Hexhamu od roku 709 do roku 732. Byl věrným společníkem Wilfrida a proslul svou hlubokou teologickou znalostí a hudebním talentem. Významně se podílel na podpoře historika Beda, kterému poskytoval různé materiály pro své spisy. Po svém působení v Hexhamu se jeho pozdější život odráží v různých historických záznamech, včetně možností vyhnanství nebo působení v jiných oblastech.
Život a dílo
Acca zahájil svou duchovní kariéru ve službách Bosy, než vstoupil do služeb Wilfrida. Společně s Wilfridem cestoval do Utrechtu a Říma. Jako biskup udržoval liturgické tradice svého předchůdce a rozšířil stavbu kostela. Byl zručný kantor a učenec, který udržoval působivou teologickou knihovnu. Podporoval i další učence, včetně Štěpána z Riponu, v jejich historickém a náboženském psaní.
Uctívání
Po své smrti kolem roku 740 byl Acca uctíván jako světec. Jeho ostatky byly uloženy v Hexhamu u východní stěny opatství. Jeho relikvie byly několikrát přemístěny, včetně 11. a 12. století, aby byly umístěny v relikviářích. Je připomínán 20. října, zatímco přenesení jeho relikvií se slaví 19. února.